Nauka gnostiků

Démonské kulty nitra Země

Hadi bohyne.
Hadí bohyně
z Kréty
(klikněte na obrázek)

Podstatou démonie je převrácenost - perversita - všech hodnot v opak. Tuto základní schopnost zrcadlení a negativní převrácenost všech zemních a podzemních kultů vzhledem k originálu je však možné spatřit teprve s proniknutím do podstaty pravého duchovního učení a s jeho pochopením. Všechno to, co je v původním duchovním učení “nahoře”, se ocitá v démonských kultech dole a naopak, vše spodní, podzemní a ničivé je zde velebeno jako “to horní, to přední” a “božské”. Spodní krvavá božstva nitra Země (ať již řecký Hádes, perský Angri Mainyu, židovský Jahve či aztécký Vicilopočtli či Velká Černá Matka) zaujímají proto v podzemních kultech vždy to místo, které měl v duchovních školách gnostických bůh světla, rozbřesku či “slunce”.

Kulty podzemní síly jsou tedy charakterizovatelné a metodicky rozpoznatelné coby velebitelé a ochránci všeho sekundárního (v latině “secundus” - “ten druhý” je zároveň také “ten zdařilý”, “ten úspěšný”) se silnou averzí ke všemu počátečnímu, prvnímu, světelnému či otcovskému. Tato averze ukazuje a dokládá základní charakter síly Země a materialismu coby síly pouze reflektivní, zrcadlové, stínové či obtiskující.

Vše napodobivě zhotovené, pozdější (“západnější”) se v zemních kultech dostává na místo originálního, slunečního a “východnějšího”, které je zde naoplátku odsouzeno, vysmíváno a hanobeno. Zemní síly a jejich kulty vytvářejí vždy zrcadlový protějšek původní duchovní tradice, pramenící na Východě (centrální Asie, Indie), jsou její hmotnou reinterpretací či parafrází a to až do té míry, že se dá ještě dnes rekonstruovat a určit, jakou gnostickou myšlenku či gnostický rituál dotyčný podzemní kult napodobuje, z jaké konkrétní duchovní teorie či praxe si vzal svoji sílu.

Základním důvodem převrácenosti všech démonských kultů nitra Země je nevědoucnost - "slepota" - jejích účastníků a podporovatelů, jejich "neprobuzenost", tj. neschopnost podílet se na světle poznání - na duchovní tradici lidstva. “Dobrem” a “Bohem” je právě proto všemu spodnímu světu vždy pouze osobní prospěch (jedince, kmene, národa, rasy) a “Dárce” tohoto prospěchu, získaného “krvavou obětí” a klamem zrcadlové nápodoby. Protože potom podstata všeho osobitého a osobního (lat.”persona” - “maska”!) je oddělenost, vyčleněnost (viz dualismus), je také obvykle toto spodní božstvo vod významně charakterizováno vlastnostmi, které toto nasměrování k oddělenosti a osobitosti podporují - zášť, nenávist, žárlivost, pomsta, nestálost a svár - “všespalující oheň” - jsou např. základními vlastnostmi židovského boha Jahveho v Bibli.

Původní zdroj člověka - vykřesaná idea, světlo poznání spojené s Bohem - Dárcem je proto v chthonických kultech vždy nahrazován "původní" neživou hmotou coby “počátkem” (posvátný černý kámen Velké Matky, antický omfallos ve středu města, "pomazaný" (řec. "christos"!) kámen Jákobův v Tóře coby "dům boží" (1M 28,22) atd.) - tj. vše duchovní (ideové) je nahrazováno hmotným. Dokonce sám svět idejí a celý řád, kterému hmota podléhá, je chápán jako hmotou samou vytvářený hodnotový systém v "evolučním" procesu věčných slepeckých pokusů a omylů.

Tato tendence k převrácenosti (nejprve vznikl člověk a teprve potom začal svou inteligencí vytvářet ideu člověka, nejprve vznikl dům a teprve v tomto domě se začala vytvářet idea domu) má řadu v dějinách náboženství vysledovatelných typických projevů:


Videa:

Zdroj: Jan Kozák.

⬅ Zpět | Zpět na obsah